Stránky

pondělí 1. ledna 2018

Kvíčaly kam se podíváš


Je sobota 30. prosince 2017 a my se spokojeni vracíme ze dvoudeního výletu za ptáky na jihu Moravy. Sešla se nás poměrně početná parta stejně postižených nadšenců a během těch dvou dnů jsme se tak různě prosetkávali v terénu i na společném jídle. Zkrátka a dobře, bylo fajn...


   Nedaleko Jihlavy však sjíždíme z celkem dobře průjezdné "D jednotky" a míříme vedeni strýčkem Sygicem do malé vesničky Luka nad Jihlavou, podívat se na zřejmě letošní největší hejno drozdů kvíčal u nás v České republice, které zde již několik dnů hoduje ve starém rakytníkovém sadu na kopci nad obcí.
 


   Parkujeme auto na samém konci slepé ulice Na Výsluní a podél plotu jdeme nahoru k malému vodojemu (pozor, je to soukromý pozemek!) a od něj doprava do kopečka. Již z dálky je slyšet křik velkého množství ptáků a stromy a keře jsou doslova obsypány kvíčalami. Jsme tedy správně!


   Co chvíli vzlétne menší či větší hejnko ze sadu a usedne na stromy v okolí. Ovšem to největší množství ptáků ukrývá dokonalá tvrz z pichlavých keřů, bobulemi obsypanými rakytníky. Není tady šance nahlédnout dovnitř, z louky a cesty podél sadu pouze "nakukujeme" dovnitř...
 


   Nad sadem občas přelétne krahujec obecný, musí to tu být pro ně hotová restaurace s dokonale prostřeným stolem :-)


   Ptačí osazenstvo doplňují jikavci severní, kosi černí, strnadi obecní a hýli obecní, občas prolétne strakapoud velký a nad údolím zakráká krkavec velký.


   


   Rakytník, rakytník a všude jenom rakytník :-) Obcházíme sad z té západnější strany, abychom byli alespoň trošku po sluníčku kvůli fotografování.

 


   Když už se slunce kloní dolů, scházíme na okraj sadu nedaleko vodojemu. Kvíčaly vyletují opět na okrajové stromy i na sněhem pouze pocukrované pole v sousedství. Ze sadu se ozývá káně lesní a zanedlouho ji objevujeme sedící na vrcholku jednoho ze stromů.



   A pak stačilo jenom trošku nahlas kejchnout :-))), ze sadu se ozval polekaný hlas jednoho z účastníků zájezdu a pak i hlasitý smích :-)) Tisíce ptáků vzlétají k obloze! Je to úžasná podívaná, nikdo z nás tolik kvíčal pohromadě nikdy neviděl ...



    Na kraj kolem nás začaly dopadat první stíny. Kolik přesně kvíčal bylo, si netroufám odhadnout, ale více než 10. 000 ex určitě. Otáčíme se za sluncem a děláme poslední fotografie dnešního dne a teď hurá na něco k jídlu, máme hlad jako vlci :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat