Stránky

středa 3. října 2018

Trucker birding

  Otevřeným oknem doléhá do kabiny kamionu hašteřivý štěbot černobílých kuliček mlynaříků dlouhoocasých doprovázen budníčkem menším, co chvíli přehlušen hlukem motoru startujícího motorového letadla z nedalekého malého letiště kousek za plotem a promísený hlasy řidičů venku před kamiony, kteří stejně jako já tráví tohle nedělní odpoledne kdesi ve světě.



  Tu ostře a rychle zaklepal křídly kdesi v křoví za blízkým plotem bažant a cvakáním zvala na bobulové hody pěnice. Vzduchem zavoněl blížící se
podzim a řízek pečící se na pánvi venku na plynové bombě. Poláci grilují.
  Jak tak sedím v otočné sedačce spolujezdce, ze které mám ve chvílích odpočinku docela prima křeslo, a čtu si na internetových stránkách o zajímavých příbězích ornitologů z celého světa, napadá mě myšlenka, kolik ptačích druhů jsem asi viděl na svých cestách po Evropě.
  Se svíravým vzrušením si rychle dělám kávu a otevírám prázdný dokument v tabletu a dávám se do zachycení mých vzpomínek ,,trucker birdwatchingu,, nebo-li mých pozorování ptáků za volantem kamionu.
  Nečekejte tady přesný výčet sledovaných druhů ale spíše vyprávění o tom, co vše lze oknem kabiny vidět nebo slyšet při přestávkách na odpočinek, kdekoli člověk zastaví, nakládá a nebo skládá zboží,  kde prostě žije svůj život řidiče a vášnivého pozorovatele přírody a ptáků především. Nečekejte ani spousty fotek, fotoaparáty sebou vozím na cesty zcela výjimečně, přece jen jde o drahou techniku a případů vykradených kabin jsou známy desítky a mohu je potvrdit i ze své vlastní, velmi nepříjemné zkušenosti.
  Když jsem před mnoha lety na kamionu začínal, jezdil jsem pravidelnou ,,linku,, z českého Mělníka do anglického Dewsbury v západním Yorkshiru.
 Po cestě krásnou anglickou krajinou byla spousta příležitostí k pozorování. Jednou mne překvapilo, kolik jsem viděl sražených ptáků a začal jsem je počítat.  Z Doveru do Dewsbury, což je po dálnici zhruba 450 kilometrů, to bylo velmi znepokojivě překvapujících 58 havranů, strak, hřivnáčů a blíže neidentifikovatelných druhů. A to jsem samozřejmě určitě neviděl úplně všechny…
  A tak se tak nějak postupně začala vyvíjet moje záliba v pozorování ptáků během mé práce. Vynikající ornitolog a kamarád Libor Schröpfer zase třeba pozoruje velmi pečlivě již celou řadu let ptáky oknem vlaku při jeho cestách z práce z Plzně do Holýšova,  kde bydlí.
  O pár let později jsem začal jezdit na Balkán, kde bylo rájem pozorování ptáků při silnicích hlavně Maďarsko. Na plotech podél dálnice, které chrání automobily před srážkami se zvěří, sedávalo veliké množství druhů a byla radost netrpělivě očekávat příchod jara,  kdy se mezi chocholouši, bramborníčky hnědými i černohlavými, strnady obecnými i lučními, konipasy a ťuhýky obecnými objeví konečně dole kolem Keczkemetu klenot tamních stepních porostů mandelík hajní.
  Cesty do Španělska začaly být zajímavé už ve Francii :-). Dobytek v ohradách doprovázela hejna volavek rusohlavých, pobřeží nedaleko francouzsko španělských hranic nabízelo v jedné z lagun v těsné blízkosti dálnice úchvatnou podívanou na hejna plameňáků, krmících se v mělké vodě, vzdušný prostor plný teplých termických proudů mezi Barcelonou a Madridem patřil majestatným supům a občas silnici těsně kolem oken prolétly orebice.



  Tak do mého pomyslného deníku pomalu přibyli ústřičníci velcí z Belgie, obrovská hejna hus a jeřábů na kukuřičných strništích nedaleko Berlína, bernešky velké třeba z pole u kruhového objezdu u Baden Badenu, hejna racků z přístavů v Kopru, Dovru, Hamburku,  i například Rotterdamu. Velikou radost mi vždy udělají chocholouši někde u skladových hal, tam se jim neskutečně daří, kormoráni kdekoliv na světě, kde přijíždím přes a nebo kolem řeky, stejně tak kachny a ostatní moji opeření přátelé. Za nocí slýchám puštíky a kalouse, kužely světel už mnohokrát protla bělostná hebkost ,,pálenek,, a nedávno mi udělal ohromnou radost sýček, který jednoho večera seděl na dopravní značce hned u silnice.
Letos v zimě jsem během nedělního povinného odpočinku na parkovišti nedaleko francouzského Dijonu napočítal 18 druhů ptáků. Na celkem malé ploše velmi zajímavý výsledek.
  Kdo mne však až s neskutečnou trpělivostí provází na mých cestách po Evropě, je drobný ptáček s rudou skvrnou na hrudi - červenka.



  S myšlenkou na ni dopisuju tyhle řádky a protože je už večer, otevírám dobré francouzské červené a na parkovišti kdesi v dolomitech připíjím ptákům i jejich nadšeným obdivovatelům ...

Váš Honza Veber

1 komentář: