Stránky

středa 1. května 2019

Vítání ptačího zpěvu pod Alpami aneb...

... 1. máj zase trochu jinak...


   Je 1. května a my díky zákazu jízdy kamionů trávíme den volna na úpatí národního parku Hohe Tauern ( Horní Taury) v Rakousku nedaleko hranic
s Německem.  Míříme s nákladem textilních fólií nedaleko Verony, ale dnes je prostě prvního máje a tak se nejezdí a to je také den, kdy se milovníci ptáků setkávají po celé Evropě při již tradičním ,,Vítání ptačího zpěvu ,,.
    Místo našeho nuceného odpočinku je poměrně rozlehlé parkoviště s velikou plochou zeleně, benzínovou pumpou, hotelem a překrásným výhledem na hory  a kopce v okolí . 
   Vaříme si svou dnešní první kávu a hurá ven. Skoro všichni řidiči ještě spí ,ale my už posloucháme ranní ptačí zpěváčky. Jako první slyšíme naši oblíbenou červenku obecnou a střízlíka obecného, následuje drozd zpevný a kos černý,  o chvilku pozdeji se přidává budníček menší, pěnkava obecná a nad kopci lemující parkoviště přeletí krkavec velký. 
   Tráva ješte plná perel ranní rosy láká první strávníky. Vrána černá a konipas bílý sbírají jako o závod, aby nasytili po noci hladové žaludky. Z křovin u cesty se ozve ,,cvakáním,, pěnice pokřovní a zanedlouho vidíme i samečka pěnice černohlavé. Na střeše hotelu vyzpěvuje rehek domácí, z větvičky na větvičku přeletují sýkory koňadry a na okamžik se nám ukázal samec lejska černohlavého. 
   Když už jsme to pomalounku obraceli zpátky k autu, zatleskal nad námi svými ķřídly holub hřivnáč a zmizel ve větvích smrkové mlaziny. Z ní se naopak začali ozývat králíčci obecní a tak jsme se díky hlasové nahrávce těšili těmito drobnými pťáčky doslova na pár desítek centimetrů.  


   A když jsme se šli odpoledne pokochat majestatnými štíty hor na druhé straně dálnice, přeletěl nad námi konipas horský ☺.


   Tak nám ten první májový den hezky utekl. A kdyby jste chtěli vědět, co všechno tady taky kvete, podívejte se již brzy k Marušce na její stránky

Žádné komentáře:

Okomentovat