čtvrtek 22. prosince 2022

Nová kniha o fotografování přírody je na světě!

    Naposledy jsem na svých stránkách psal upoutávku už pěknou řádku let zpátky, jednalo se tehdy o knihu o ptácích Polska, která je opravdu velmi vydařenou publikací, kterou jistě ocení všichni milovníci ptactva a na své si jistě přijdou i fotografové přírody, protože je doplněna o spoustu nádherných fotografií ptáků žijících na území našich severních sousedů.

   Tentokrát zůstaneme v domácích luzích a hájích a to doslova, neboť knižní prvotina z pera (vlastně klávesnice) našeho kamaráda Honzy Štěpničky, pochází až na vyjímky z české přírody.

   Je psána velmi chytlavou formou a myslím si, že by rozhodně neměla chybět v žádné knihovně fotografa, který to s fotografováním volně žijících živočichů a rostlin myslí vážně. Navíc je u každé z rovné stovky (!) pečlivě vybraných fotografií uveden exif a doprovodné poznámky, takže se každý může ještě  mnohému přiučit z toho nelehkého fotografického řemesla fotografa přírody.

   Je úžasný, že v tomhle případě Zoner press vsadil na správnou kartu a sáhl ve svém výběru nové knižní publikace po člověku s ryzím vztahem k přírodě a pokorou nejen ke všemu, co se dostane před jeho objektiv.

   Honzu znám již pěknou řádku let a je mi ctí si jeho knihou listovat, začíst se do jeho vyprávění a s úžasem se dívat na tu pestrobarevnou krásu jeho fotografií.

   Možná na někoho z vás vykoukne z obalu vánočního dárku, pro někoho to může být typ na trochu opožděný dárek pod stromeček, ale tím výčet možností, jak touto úžasnou knihou někoho obdarovat, rozhodně nekončí, jsou ještě narozeniny a v neposlední řadě i možnost někoho obdarovat jen tak - z lásky...

  My s Maruškou Ti Honzíku moc děkujeme za knížku i za krásné věnování, knížce přejeme, ať se dobře prodává a těšíme se na další naše společná setkání, třeba už zase konečně v naší milované Deltě ;-)

   

neděle 26. září 2021

Krásný pozdrav z Delty

    Je pátek 27. srpna 2021 odpoledne a já cosi kutím u nás na zahradě pod domem. Krásné počasí a lehký vánek dělají ten čas ještě příjemnější. 

   Najednou zaslehnu důvěrně známé švitoření vlh. Zahrada je v ten okamžik plná drzích špačků a moje první domněnka je, že se hlas vlh naučil některý z těch kropenatých loupežníků. Pomalu dojdu mezi jabloně a hrušky obalené chutnými plody a bedlivě poslouchám, odkud to vlží volání jde. Zdá se mi však,  že ptačí hlasy jdou odněkud mimo zahradu.

   V ten moment mi padnou oči na dráty elektrického vedení u cesty, která vede do místních ovocných sadů. A na drátech tam jako vlaštovek sedí opravdu několik vlh pestrých!! Letím domů pro foťák a burcuju odpočívající Marušku. ,, jsou tu vlhy, jsou tu vlhy! ,, volám na ni už zase v běhu s teleobjektivem v ruce. Než ke mně Maruška pomalu došla, zahlédla již jen odlétající hejnko kamsi do ovocného sadu... Bylo jich celkem devět.     O náš krásný zážitek se dělím ve zprávě s kamarádem  Mirkem Žižkou a oba se shodujeme, že když my jsme letos nebyli dole v Deltě, přinesly nám vlhy pozdrav tamodtud ony. 

   Ať už to bylo jakkoliv, bylo to překrásné zpestření jednoho letošního letního dne ☺...

sobota 15. května 2021

Podvečer v zahradě

    


    Miluji ten kouzelný okamžik, kdy na kraj kolem domu i zahradu pomalu padá soumrak. Všechno se chystá ke spánku, jen slavík