Ptačí jaro pod Hazmburkem

   Kdyby mi někdo ještě před několika lety řekl, že se ještě někdy budu stěhovat, asi bych mu řekl, že se dočista zbláznil. Ale život je někdy zajímavý v tom, že nastaví svá kolečka běhu tak, že se roztočí směrem, který jste třeba vůbec nepředpokládali.

   A tak se stalo, že jsem na začátku února změnil svůj život a přestěhoval se do malé vesničky na úpatí Českého středohoří pod starobylý hrad Hazmburk.

   Je tu krásně a hned jak jsem první den ráno otevřel dveře do zahrady, přivítal mne svým zpěvem strnad obecný a tak jsem tímto žlutavým kanárkem naší domácí ptačí říše začal psát svůj letošní domácí "birdlist" 😉

   Nedaleko domu je velký, asi osmi hektarový rybník, kolem něj a na něm doopravdy živo. Doposud jsem v okolí

zaznamenal na 50 ptačích druhů, tím zatím posledním je dnešního rána vlaštovka obecná.

   Mezi nejzajímavější pozorování patří trio strnadů a to obecných, lučních a rákosních, husic nilských, koroptví polních, morčáků velkých, orla mořského, a pro mnohé z vás celé řady dalších "obyčejných ptačích druhů", ale začnete li někde "objevovat nový svět" udělá vám radost i nad polem třepotající se poštolka obecná či vrabec domácí v keři zahrady za domem.

   Cílem mého dnešního příspěvku na můj blog nebylo vyjmenovat všech 50 zatím viděných druhů ptáků, ale říci, že i u nás je krásně a když se umíte dívat a naslouchat, i ta naše česká příroda vám dokáže poodhalit nejedno svoje tajemství a ta z té naší oblíbené ptačí říše jsou ta nejkrásnější...

   Krásné a nejen ptačí jaro vám všem!

Honza